Installera Steam
logga in
|
språk
简体中文 (förenklad kinesiska)
繁體中文 (traditionell kinesiska)
日本語 (japanska)
한국어 (koreanska)
ไทย (thailändska)
Български (bulgariska)
Čeština (tjeckiska)
Dansk (danska)
Deutsch (tyska)
English (engelska)
Español - España (Spanska - Spanien)
Español - Latinoamérica (Spanska - Latinamerika)
Ελληνικά (grekiska)
Français (franska)
Italiano (italienska)
Bahasa Indonesia (indonesiska)
Magyar (ungerska)
Nederlands (nederländska)
Norsk (norska)
Polski (polska)
Português (Portugisiska – Portugal)
Português - Brasil (Portugisiska - Brasilien)
Română (rumänska)
Русский (ryska)
Suomi (finska)
Türkçe (turkiska)
Tiếng Việt (vietnamesiska)
Українська (Ukrainska)
Rapportera problem med översättningen
Že se v Brně užívá a vaří pervitin, je jasný fakt. Hodně lidem se to nelíbí, odsuzují to, zavírají nad tím obě oči. Nebo naopak existují tací, které to zajímá, a možná by to chtěli zkusit. „Fructus vetitus”, jak by řekli latiníci, stále láká…
O varu se překvapivě nebavím s nějakým zkušeným brněnským matadorem pervitinové výroby, ale se dvěma milými vařičkami. Jedné je 30, druhé 25. Říkejme jim třeba Jůlie a Karla. Při rozhovoru se vzájemně doplňují, kouří a svým závislým kamarádům říkají něžně „Naše děti.”
Ti, kteří píšou články na Prigl, většinou nechodí kolem horké kaše. Toto pravidlo neporuším ani já. Tedy „co potřebujem k tomu, abysme uvařili kvalitní fet?” ptám se a dostávám tuto odpověď: