Anti spy group - groupa proti tem lamam co si stezujou na pyra

Za devatero horami, osmero řekami a sedmero lesy žil byl v jedné rádoby postkomunistické zemičce ve své přepychové zemljance 3+1 vojenský vysloužilec Ivan Ivanovič, řečený Spáj. S naším hrdinou se poprvé setkáváme v ústřední vojenské nemocnici V.I. Lenina, ve druhém patře radiologického oddělení. Náš hrdina Ivan Ivanovič zrovna koukal na rentgenové snímky svých plic společně s Dr. Puškinem. Na místě, kde měl být obrázek jeho plic, byl pouze snímek jakoby čerstvě vytěžených uhlíků. Diagnóza byla jasná, rakovina plic. Pozdě proklínal den, kdy od kouzelného dědečka, Josefa Stalina, získal za své skutky možnost výběru jednoho přání. Vybral si žel tabatěrku, v které cigarety nikdy nedojdou. Jeho problémům dýchacích cest jistě nepomohlo ani nošení kožené masky, kterou nosil aby nebyl vidět jeho frajerský hřích mládí, když chtěl zamachrovat před svou přítelkyní a chtěl si připálit cigaretu revolverem – žel netrefil se. Plastici sice dělali co mohli, ale rekonstrukce nosu neproběhla tak, jak si všichni představovali.
Sesmutnělí zabiják se rozhodl, že se cestou do svého domova zastaví za svými přáteli v místní vyhlášené putice čtvrté cenové kategorie. Žel nikdo z jeho přátel tam nebyl, pozdě si uvědomil, že jeho přátelé již zemřeli. To ho ale neodradilo od jeho úmyslu neumřít na rakovinu, ale na prochlastaná játra. Ukázáním svých tří prstů na levé ruce a čtyř prstů na pravé (to jsou zase bolestivé začátky speciálních jednotek s počátky ovládání nože „motýlek“) objednal pití pro celou putiku. Sice pobudy neznal, ale to mu nevadilo, byl rád, že má posluchače pro své válečné historky.
Rád vzpomínal na ty časy, když byl králem bitevní vřavy a s úsměvem vzpomínal na ty přezdívky co dostával nejen od svých spolubojovníků, jako např. „Nevidím zlo, neslyším zlo“, „Kurva převlečená za kamaráda“ atd. Všem vyprávěl, jak kosil své nepřátele po desítkách, jak fingoval vlastní smrt, či jeho nejoblíbenější anomálie (čti: bugy) zvané honosně Facestab. Do detailů rozebíral svá dvě nejlepší čísla, převlek za medica a bodnutí nic netušícího poraněného nepřátelského vojáka, nebo ještě oblíbenější převlek za zraněného vojáka a přivolání si nepřátelského medica, kterého pak zákeřně bodl do zad.
O poznání méně (vysloveně nerad) – hovoří o svém úhlavním nepříteli, kterým není nikdo jiný než G.I. Joe s přezdívkou „plameňák“. Ačkoli Joe měl jen jednu kouli, nevadilo mu to, byla ohnivá. Co nehořelo, neuznával. Byl to muž činu, rozený spyobijce. Obávaný bojovník, který pálil co mu do cesty přišlo, jeho sloganem bylo „hoř plamínku, plápolej, neviditelnou sílu udolej“. Spyové z něj měli hrozný strach, nadávali mu do lam a jiných zvířátek, v horších případech i do částí lidského těla, ale jemu to nevadilo, jen se pod svou maskou usmíval a do mixu přidal více plynu.

Jako každá pohádka, i tato má své ponaučení – Lama není ten, kdo hraje za pyra, ale ten kdo neumí hrát proti pyrovi.
Tudíž nebrečte na publicu, děláte ze sebe jen oslíky a radši trénujte.